Osobnosti Napajedel

Vladislav BACHMÁNEK /1887 - 1955/

Byl ředitelem napajedelské spořitelny, nadšeným archeologem, zasloužil se o vybudování městského muzea, kde založil archeologické sbírky. Byl jednatelem Musejního a archeologického spolku pro soudní okres napajedelský, udržoval odborné styky s významnými muzejními společnostmi a třebaže byl v daném vědním oboru amatér, přispěl k rozvoji archeologického bádání na Moravě.

Aristides BALTAZZI /1853 - 1914/

Pocházel z vlivné bankéřské rodiny, která patřila k nejvyšším vídeňským společenským kruhům. Do Napajedel se přiženil roku 1884, vzal si Marii Terezii ze Stockau. Byl vynikajícím dostihovým jezdcem a zvelebil napajedelský chov anglického plnokrevníka a věnoval mu veškerou péči a finanční prostředky. Je pohřben v hrobce napajedelské hřbitovní kaple.

Božena BENEŠOVÁ /1873 - 1936/

Narodila se v Napajedlích, kde prožila mládí a část dospělého věku. Byla dcerou advokáta Romana Zapletala. Začala psát lyriku, která vzbudila ohlas, ale brzy přešla na prózu. Její povídky i romány překvapily vypravěčským uměním a objektivností pohledu na život. Nejznámější je dvoudílný román Člověk a románový cyklus Úder, Podzemní plameny a Tragická duha.

R. BOJKO /1877 - 1952/

Vl. jm. JUDr. Alois Horák, právník a literát, který žil v Napajedlích od roku 1910. Jeho tvorba je rozsáhlá a myšlenkově se blíží O. Březinovi aj. S. Macharovi. Vydal osm básnických sbírek, jeden román Jejich život a povídky, které uveřejňoval především v časopisech. Byl členem Moravského kola spisovatelů a neúnavný činitel v mnoha spolcích.

Josef BULVA /1943/

Klavírní virtuos světového významu. Narodil se v Brně, v Napajedlích prožil část svého dětství. Již ve 13 letech se představil publiku s klavírními koncerty Mozarta a Liszta. Slibnou kariéru načas přerušuje těžký úraz a následující emigrace. Triumfální návrat na mezinárodní koncertní scénu zažívá v roce 1983 na Berlínských slavnostech. Trvale žije v Lucembursku.

Rudolf FIRKUŠNÝ /1912 - 1994/

Světový klavírista se narodil v Napajedlích. Po smrti otce se s rodinou odstěhovali do Brna, kde studoval hudbu u významných hudebníků. V roce 1929 získal absolutorium, v roce 1939 opustil okupovanou vlast a natrvalo se usadil v New Yorku, kde se zapojil do hudebního života a procestoval celý svět. Po 44 letech se vrátil do Prahy na Pražské jaro, převzal čestné občanství města Napajedel a v září 1991 uskutečnil v Napajedlích koncert. Jeho jméno nese i napajedelská Základní umělecká škola.

Jan KŘEN /1872 - 1917/

Tajemník Městského úřadu a úředník Městské spořitelny v Napajedlích, sokolský funkcionář, předseda Čtenářské spolku, publicista. Dopisoval do moravských časopisů a vydal několik samostatných publikací k problematice hospodářství,veřejné správy a sokolského hnutí. Zemřel v Napajedlích na sklonku první světové války.

Vincenc PRASEK /1843 - 1912/

Slezský a moravský historik, jazykovědec, národní buditel. Větší část života působil v Olomouci, k Napajedlím si ale vytvořil velmi blízký vztah. Vydal Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných a Paměti Malenovic a Pohořelic, jakož i dědin k panství malenovickému a pohořelskému příslušných. V roce 1904 se zapojil do příprav retrospektivní výstavy k otevření nové radnice. Je pohřben na napajedelském hřbitově.

Jaroslav PETŘÍK /1941 - 1990/

Narodil se a žil v Napajedlích. Vystudoval Střední odbornou uměleckoprůmyslovou školu v Čimelicích a FAMU v Praze obor dramaturgie. Pracoval jako dramaturg Filmového studia ve Zlíně. Dětem zasvětil i vlastní scénáristickou práci. Děti i dospělí znají dobře filmy Metráček, Nekonečná, nevystupovat, Kopretiny pro zámeckou paní, O statečném kováři, Nebojsa a jiné.

Ing. arch. Zdeněk ŘIHÁK /1924-2006/

Narodil se v Napajedlích, studoval Školu umění ve Zlíně v ateliéru Vincence Makovského, poté fakultu architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické v Brně. V architektonické práci se věnoval úkolům s tematikou obchodu a zejména stavbám hotelovým. Úspěšně se zúčastnil mnoha soutěží a obdržel spoustu cen za výtvarná řešení. Z nejznámějších realizovaných staveb: Obchodní dům Prior v Brně, hotel Patria a Panorama na Štrbském plese, hotel Continental v Brně. 

Václav SOVA /1866 - 1952/

Byl učitelem a později ředitelem měšťanské školy. Jako historik zpracovával podrobné dějiny Napajedel a okolí a vydal několik publikací tiskem. Nejznámější z nich je Osudy bývalého napajedelského panství z let 1750 – 1935. Do historie města se zapsal rovněž jako pečlivý kronikář.

Emil SPIRO /1897-1942/

Přístaviště v Napajedlích nese jméno napajedelského rodáka Emila Spiro. Narodil se v Napajedlích. Měl zde povoznickou živnost, bydlel v Moravní ulici blízko brodu přes řeku. Proslul jako statečný zachránce tonoucích, jeho úspěšné zásahy se počítají na desítky. V roce 1934 byl tehdejší radou města navržen na státní vyznamenání. Schopnost pomáhat se mu za německé okupace stala osudnou. Při arizování, zabírání židovského majetku, pomohl kamarádovi schovat textil z obchodu. Byl zadržen, odsouzen, zemřel v Osvětimi v roce 1942. Dnes nám jej připomíná pamětní tabulka u přístavu, který nese jeho jméno, u řeky kterou tolik miloval.

Antonín ŠEBESTÍK /1882 - 1956/

Český hudební skladatel a pedagog se narodil v Napajedlích a zemřel v Praze. Byl žákem A. Dvořáka Vystudoval varhanní oddělení pražské konzervatoře a po složení státních zkoušek ze zpěvu, klavíru a houslí působil jako učitel hudby.Byl sbormistrem pěveckého sboru Hlahol a od roku 1923 dirigentem pražské filharmonie. Složil šedesát hudebních děl, některé i pod pseudonymem M. Vladimírský.

 Generál Josef ŠNEJDÁREK /1875 - 1945/

Napajedelský rodák absolvoval pražskou kadetní školu. Prošel všemi poddůstojnickými hodnostmi, absolvoval válečnou školu v St. Cyru. V době první světové války bojoval jako velitel afrických střelců, později jako velitelský kádr československých legií. Byl jmenován posádkovým velitelem Prahy a kariéru zakončil získáním hodnosti armádního generála. Svůj dobrodružný život popsal v knize Co jsem prožil. Na rodném domě v Napajedlích je pamětní deska odhalená k příležitosti jeho šedesátin.

Ludmila Smělíková /24. 4. 1921 – 4. 8. 1944/

Narodila se v Napajedlích s rodným jménem Vodárková. Pracovala jako účetní v Napajedelské palírně Emanuel Lövy a syn. Zde se seznámila a pak provdala za Josefa Smělíka. Bylo to v čase probíhající druhé světové války. Manželé Smělíkovi se poměrně brzy zapojili do organizovaného odboje v místní odbojové skupině Jaroslava Hodného. Věděli, že skupina shromažďuje zbraně, které měly být převezeny do Ostravy pro činnost tamního odboje. Kontakty mezi oběma skupinami zajišťoval člen ostravské skupiny, který později odboj zradil a pracoval dále jako konfident gestapa. Na základě jeho předaných informací gestapo zahájilo zatýkání v obou skupinách v lednu 1943. Celá rodina Vodárkova a téměř celá rodina Smělíkova byla zatčena a poslána do koncentračních táborů.

Ludmila Smělíková byla vězněna postupně ve Zlíně, Uherském Hradišti a v Brně. Zvláštní soud při německém soudu v Brně ji odsoudil k trestu smrti stětím  – soudní spis č. 9 Kls SO 34/44/3/82/44. Potom byla převezena do věznice Na Pankráci v Praze. V cele č. 38 pak čekala na vykonání rozsudku trestu smrti dne 4. 8. 1944. Zpráva ČTK v novinách 7. 8. 1944 „Vykonané rozsudky smrti – dne 4. 8. 1944 byli popraveni ……, Ludmila Smělíková, nar. 24. 4. 1921 bytem Napajedla, okres Napajedla. Po osvobození se domů vrátila maminka Ludmily Anděla Vodárková, bratr Josef Vodárek, maminka Josefa Smělíka Božena Smělíková.

Svému osudu neušel konfident gestapa Jan Cwirz, který byl vypátrán 10 let po válce a odsouzen Krajským soudem v Ostravě k trestu smrti a popraven 10. 8. 1954.

Na památku popravené Ludmily Smělíkové byla pojmenována jejím jménem mateřská školka Na Malině (dnes Hotel Malina). Její jméno i dalších statečných jsou uvedena na jednom z pomníků vedle schodů kostela sv. Bartoloměje v Napajedlích. (text ing. R. Fojtík)

 


Nahoru Přesunout se na začátek stránky

© 2017 Informační centrum Napajedla
Realizace rotate Rotate